Školné není v zájmu společnosti

Téměř každý ekonom vám bez váhání potvrdí, že zdravá a vzdělaná společnost je základem fungujícího a prosperujícího státu. Problematika školného hýbe českou politickou scénou již od samého vzniku naší mladé demokracie.

Školné je v poímém rozporu se zájmy sociálni vyrovnaného a spravedlivého státu.Pravda.sk

Už od poloviny devadesátých let se konzervativní pravicové síly snaží přesunout část výdajů na občany, mezi těmito plánovanými poplatky nechybí právě zmiňované školné. Jeho zavedení je dlouhodobě jedním z pilířů volebního programu ODS.Argumentů k takovému drastickému kroku mají ekonomové z Jánského vršku dostatek, školský systém podle nich nemůže dlouhodobě vydržet zátěž dotací na studenty. Ušetřené prostředky po zavedení školného by se prý daly dobře využít na zlepšení kvality výuky (nejen) na vysokých školách. Přenesení plateb na studenty by, podle nich, navíc „očistilo“ školy od notorických povalečů a studentů, kteří si studia neváží (pomiňme otázku, zda někdo z nás takové studenty někdy viděl).

„Soudruzi z ODS“ však dělají chybu.

V současné chvíli ani v nejmenším neplatí tvrzení pravicových politiků, že studium vysoké školy je v České republice bezplatné. Studenti bez pravidelného výdělku si musí hradit ubytování a pomůcky, o stravě a všemožných dalších výdajích ani nemluvě. Stará ekonomická pravda o promarněné příležitosti platí v tomto případě dvojnásob. Student, který by mohl místo studia pracovat kupříkladu na poště, přijde v důsledku promarnění této příležitosti minimálně o čtvrt milionu korun výdělku. Stále vám připadá studium na vysoké škole bezplatné?

Jistě, zastánci školného slibují, že školné bude možné splácet po ukončení studia. I tato varianta je však nepřijatelná. Absolventi univerzit mají po získání titulu naprosto jiné starosti, než je splácení dluhů. Na krku mají čerstvě založené rodiny, obtížné shánění zaměstnání a nezřídka i různé hypotéky.

Není navíc pravda, že stát z „bezplatného“ studia nic nemá. Na daních od občanů s vysokoškolským titulem vybere daleko víc, než dostane od obyvatel s nižším vzděláním. Prostředky, které stát vynaloží na studenty vysokých škol, se vrátí do státní kasy. Odvažuji se dokonce tvrdit, že stát na vysokoškolácích bohatě vydělá. Pokud by tedy ODS zavedla školné na univerzitách, nechá si od studentů zaplatit dvakrát, jednou na školném, podruhé na daních. Že tento fakt konzervativcům nevadí, to už víme od ledna roku 2008. Od této doby platí občané dvojí poplatky za lékaře, stát si totiž „namastí“ kapsu na povinném zdravotním pojištění, jako bonus ještě dostane třicet korun za každé jednotlivé vyšetření.

Dostáváme se k poslednímu, neméně důležitému nedostatku školného. Ne každá rodina má v České republice dostatek prostředků k tomu, aby poslala svá dítka na zpoplatněné studium. Vždy totiž hrozí, že dítě nedostuduje a bude muset zaplatit za studium, které však bylo jen ztrátou času. Známe české vysoké školství, důvodů k vyhození studenta se najde vždy dostatek. V tomto případě přechází nepsaná povinnost platby i na rodiče, protože jejich potomek je v tuto chvíli bez prostředků a logicky se obrací na své rodiče.

Pokud shrneme všechna pozitiva a negativa zavedení školného na českých univerzitách, docházíme k závěru, že školné je v přímém rozporu se zájmy sociálně vyrovnaného a spravedlivého státu. Splnění tohoto bodu programu by naši společnost vrátilo do 19. století, kdy bylo sice otevřené všem, ale reálně dostupné pouze elitám.

Nedovolme proto, aby „velkou zdravotnickou loupež“ v režii občanských demokratů následovala i ta vysokoškolská.

Není to v našem zájmu.