Kdo dostal vyznamenání od VK

Ze stejného svazu bojovníků

Ani jednoho Němce

prezident Beneš neubil, ti co to dělali byli stejní zločinci jako gestapáci. Dekrety jsou aktem spravedlnosti, Německo nezaplatilo ani marku odškodného, ačkoliv bylo zavražděno na 100 000 našich lidí. Jak známo Benešovy dekrety se nevztahovaly na antifašisty. A zbytek? Vyšli z toho ještě docela dobře...Jinak bych ti přál pár dní v koncentráku, jak byl můj děda, jistě by jsi přišel na jiné myšlenky...

Re: Ani jednoho Němce

Já ho měl v 50tém za narození historiku

Hrdina protinacistického odboje

Po propuštění čekaly Pazúra jako hrdinu protinacistického odboje lukrativní státní posty, obdržel řadu vyznamenání. V 60. a 70. letech působil Pazúr na nejvyšších funkcionářských postech Svazu protifašistických bojovníků. Zároveň byl agentem StB.[1]

Karol Pazůr

Po jeho rozpuštění v květnu 1945, zůstal jako poručík obranného zpravodajství u armády. Zdá se, že svoji minulost považoval za problém a že se proto maximálně snažil vylepšit své renomé pronásledováním Němců po válce. Vrchol jeho snažení představovala iniciace a organizace „masakru na Švédských šancích“, v němž nechal společně s osvětovým důstojníkem Smetanou povraždit 265 „Němců“ (byli mezi nimi i Slováci), v drtivé většině žen, dětí a starců (bylo mezi nimi i několik nemluvňat, z nichž některé Pazúr zlikvidoval osobně). Pozdější vyšetřování neprokázalo, že by povraždění (po smrti navíc okradení o vše, co mělo nějakou cenu)

Karol Pazůr

Za druhé světové války působil Karol Pazúr nejprve v Hlinkových gardách, posléze u Slovenské rychlé divize, bojující v Sovětském svazu na straně Třetí říše. Když upadl do zajetí Rudé armády (1943), stal se rychle nadšeným komunistou a nechal se zařadit mezi příslušníky nově vznikajících československých jednotek. Jako důstojník a zpravodajec působil poté u 1. československého armádního sboru po boku Bedřicha Reicina.

Odpovědnost za odsun ze Žatecka

Odpovědnost nesou jednoznačně tehdejší funkcionáři ministerstva obrany a vrchního velení československé armády, zejména příslušní velitelé tzv. obranného zpravodajství (OBZ), kteří zajišťovali tzv. vyčišťovací akce v severočeském pohraničí zvláště v oblasti Postoloprt a Žatce za účelem dislokace velitelského stanoviště 1. divize 1. čs. armádního sboru. Spoluzodpovědnost za zacházení s německým obyvatelstvem nesou i příslušní funkcionáři tehdejšího ministerstva vnitra a národních výborů, kteří zodpovídali za zřizování a provoz internačních, sběrných a pracovních táborů, do kterých byly soustřeďovány osoby německého původu, určené k odsunu...

Beneš o všem dobře věděl , soudruhu

V roce 1919 napadl Polsko,Polsko bylo chudé, úředníky a úřady mělo jen v Haliči

po CK monarchii, jinde v Polsku vládla anarchie a hlad a na hranicích stála

Tuchačevského armáda. Beneš považoval Poláky za podlidi, stejně jako později

Hitler,obsadil Těšínsko, včetně obcí,kde žili 1 až 2 Češi aniž vyčkal výsledků

jednání ve Versailles.

Re: Beneš o všem dobře věděl , soudruhu

Celá polská armáda byla na východě Polska.Beneš prezentoval

Polsko ve Versailles jako cikánský stát a ČR jako vyspělý stát s již zavedenou demokracíi.Byl to Beneš kdo zasel mezi Čechy a Poláky dodnes trvající nevraživost.

Jeho národnosntí politika v Sudetech a na Těšínsku bylaípodbná  koloniální politice

britského imperia v Indii před nástupem Gandiho.Ten krypl měl viset

na kandelábru,je to zločinec horšího rážení než Miloševič s Tudžmanem dohromady.

Největší masakry Němců v létě 1945

Masakr na Švédských šancích (Horní Moštěnice u Přerova, noc z 18. na 19. června 1945): zavražděno 265 lidí, z toho 71 mužů, 120 žen a 74 nedospělých (včetně kojenců). Jen část z toho byli Karpatští Němci, zbytek pak Maďaři a Slováci (Horní Moštěnice - kapitoly z dějin obce)

Domažlice: asi 200 zavražděných. [zdroj?]

Ústecký masakr, 31. července 1945. Asi 80-100 zavražděných.[16]

Největší masakry Němců v létě 1945

Tocov, 5. června 1945: 32 zavražděných. [zdroj?]

Podbořany, 7. června 1945: 68 zavražděných. [zdroj?]

Chomutov, 9. června 1945: 12 umučených po předchozím týrání na sportovním hřišti. Byli biti důtkami a železnými tyčemi, byly jim vypichovány oči, holí urážena přirození a jeden muž byl svlečený obalen svitky starých filmů a zapálen. Na odpoledním pochodu smrti zemřelo dalších 70 lidí. Ze zbytku, který byl internován v koncentračním táboře Sklárna, bylo přímo v něm zavražděno dalších 40 lidí. Kromě toho bylo vojáky z tábora odvedeno a na jiném místě popraveno několik desítek lidí. Celkem bylo zavražděno 140 Němců. [zdro

Re: Největší masakry Němců v létě 1945

No a co? Zdá se ti to málo?

Největší masakry Němců v létě 1945

Doupov: 24 zavražděných. Pohřbeni na školním hřišti. (V knize Perzekuce 1945 (Praha, 1996) T. Staněk uvádí asi 40 obětí, z toho "je o 22 konkrétní údaj".[zdroj?]